{"id":160,"date":"2021-12-15T11:30:12","date_gmt":"2021-12-15T10:30:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.czapski.cz\/?page_id=160"},"modified":"2024-01-15T10:51:33","modified_gmt":"2024-01-15T09:51:33","slug":"kalendarium","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/jozef-czapski-prazsky-rodak-malir-a-spisovatel\/kalendarium\/","title":{"rendered":"Kalend\u00e1rium"},"content":{"rendered":"\n

1896<\/strong><\/p>\n\n\n\n

3. dubna se J\u00f3zef Czapski narodil v pra\u017esk\u00e9m pal\u00e1ci rodu Thun\u016f v Nerudov\u011b ulici \u010d\u00edslo 20. Rodina si p\u0159\u00e1la, aby d\u011bti p\u0159i\u0161ly na sv\u011bt v tomto pal\u00e1ci, a nikoli na rodov\u00e9m panstv\u00ed, kter\u00e9 se v t\u00e9 dob\u011b nach\u00e1zelo na \u00fazem\u00ed rusk\u00e9ho z\u00e1boru rozd\u011blen\u00e9ho Polska. Ze vsi Przy\u0142uki, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v dne\u0161n\u00edm B\u011blorusku, tedy t\u011bhotn\u00e1 Josefa Hutten-Czapsk\u00e1 odcestovala do Prahy, kde \u017eila jej\u00ed matka a sourozenci. Potomka porodila v s\u00eddle sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra Franti\u0161ka Thuna, dlouholet\u00e9ho \u010desk\u00e9ho m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edho a pozd\u011bj\u0161\u00edho (v letech 1898\u20131899) rakousk\u00e9ho p\u0159edsedy vl\u00e1dy. Jako porodn\u00ed asistentka poslou\u017eila Gabriela Sudov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

4. dubna \u2013 chlapec byl pok\u0159t\u011bn v pra\u017esk\u00e9 chr\u00e1mu svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

D\u011btstv\u00ed pro\u017eil J\u00f3zef Czapski str\u00e1vil na rodov\u00e9m panstv\u00ed v Przy\u0142uk\u00e1ch nedaleko Minsku (v sou\u010dasnosti B\u011blorusko, tehdy rusk\u00fd z\u00e1bor rozd\u011blen\u00e9ho Polska).<\/p>\n\n\n\n

1903<\/strong><\/p>\n\n\n\n

13. srpna \u2013 po porodu zem\u0159ela \u0161estat\u0159icetilet\u00e1 Josefa Hutten-Czapsk\u00e1. J\u00f3zef b\u011bhem jedin\u00e9ho dne ztratil matku i p\u0159ed\u010dasn\u011b narozenou sestru Teresu. Bylo mu tehdy sedm.<\/p>\n\n\n\n

Pod veden\u00edm dom\u00e1c\u00edho u\u010ditele Wac\u0142awa Iwanowsk\u00e9ho a guvernantek se u\u010dil francouz\u0161tinu, n\u011bm\u010dinu a ru\u0161tinu. Z\u00edskal z\u00e1kladn\u00ed vzd\u011blan\u00ed. Dost\u00e1val hodiny kresby, sochal, ale u\u010dil se i hr\u00e1t na klav\u00edr.<\/p>\n\n\n\n

1905<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Spolu se sv\u00fdmi \u010dty\u0159mi sourozenci pob\u00fdval v srpnu a v z\u00e1\u0159\u00ed pod dohledem sv\u00e9 babi\u010dky El\u017cbiety Meyendorffov\u00e9 v Suddenbachu nedaleko Rigy.<\/p>\n\n\n\n

1909<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Str\u00e1vil l\u00e9to v Houlgate v Normandii.<\/p>\n\n\n\n

1912\u20131915<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Vzd\u011bl\u00e1val se na 12. gymn\u00e1ziu na Fontance v Petrohrad\u011b. Doprov\u00e1zel jej u\u010ditel Wac\u0142aw Iwanowski. V t\u00e9\u017ee dob\u011b pokra\u010doval ve studiu hry na klav\u00edr a chodil na hodiny kresby.<\/p>\n\n\n\n

V l\u00e9t\u011b se sv\u00fdm bratrem Stanis\u0142awem a u\u010ditelem Wac\u0142awem Iwanowsk\u00fdm cestoval po It\u00e1lii, pob\u00fdval i v Ben\u00e1tk\u00e1ch. Nav\u0161t\u00edvil Villars-sur-Ollon ve \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch Alp\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

28. \u010dervence 1914 vypukla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1915<\/strong><\/p>\n\n\n\n

30. \u010dervna byl p\u0159ijat na Pr\u00e1vnickou fakultu Carsk\u00e9 univerzity v Petrohrad\u011b, co\u017e mu zaru\u010dovalo odklad vojensk\u00e9 slu\u017eby. Bydlel u str\u00fdce Aleksandra Meyendorffa.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e po letech vzpom\u00ednal na sv\u00e1 studia, konstatoval, \u017ee se nic nenau\u010dil. \u201eZamiloval jsem se do Pu\u0161kina a Dostojevsk\u00e9ho. M\u011bl jsem jak\u00fdsi komplex m\u00e9n\u011bcennosti, pokud jde o ruskou literaturu.\u201c (film Czapski, re\u017eie A. Hollandov\u00e1, A. Wolski, 1985).<\/p>\n\n\n\n

1916<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V souvislosti s vypuknut\u00edm prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (v roce 1914) a zru\u0161en\u00edm z\u00e1kona (v lednu 1916), kter\u00fd student\u016fm zaru\u010doval odklad vojensk\u00e9 slu\u017eby, obdr\u017eel v l\u00e9t\u011b povol\u00e1vac\u00ed rozkaz do arm\u00e1dy. V dan\u00e9 situaci se rozhodl vyu\u017e\u00edt mo\u017enosti dos\u00e1hnout v rychlej\u0161\u00edm re\u017eimu podd\u016fstojnick\u00e9 hodnosti a 25. kv\u011btna po\u017e\u00e1dal rektora o uvoln\u011bn\u00ed z univerzity. Jeho souhlas z\u00edskal 31. kv\u011btna. D\u00edky konex\u00edm sv\u00e9ho otce (v\u010detn\u011b pomoci gener\u00e1la N. V. Bibikova) nastoupil do P\u00e1\u017eec\u00edho korpusu. V t\u00e9to elitn\u00ed vojensk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161kole studoval od \u010dervna 1916 do \u00fanora 1917, aby dos\u00e1hl hodnosti ni\u017e\u0161\u00edho d\u016fstojn\u00edka jezdectva. P\u00e1\u017eec\u00ed korpus, kde v t\u00e9 dob\u011b bylo mnoho Pol\u00e1k\u016f, mimo jin\u00e9 jeho bratranci hrabata Platerov\u00e9, absolvoval s hodnost\u00ed prapor\u010d\u00edka.<\/p>\n\n\n\n

\u010cetl antimilitaristickou bro\u017euru Romaina Rollanda Au dessus de la m\u00eal\u00e9e<\/em> (Nad v\u0159avou). Pod vlivem \u010detby napsal dopis autorovi, kter\u00fd mu n\u00e1sledn\u011b odpov\u011bd\u011bl. Byl to okam\u017eik, kdy se za\u010dalo rodit jeho pacifistick\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed. Oslovilo jej d\u00edlo Lva Nikolajevi\u010de Tolst\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

1917<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Czapski byl v Petrohrad\u011b sv\u011bdkem v\u00fdbuchu \u00fanorov\u00e9 revoluce, jej\u00ed prvn\u00ed dni v\u0161ak str\u00e1vil ve \u0161koln\u00ed nemocnici.<\/p>\n\n\n\n

\u201eN\u00e1m se ta jarn\u00ed revoluce jevila nad\u011bjepln\u011b, domn\u00edvali jsme se, \u017ee se cel\u00e9 rusk\u00e9 imp\u00e9rium rozpadne na jednotliv\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 st\u00e1ty, a p\u0159edev\u0161\u00edm \u017ee Polsko se obnov\u00ed ve sv\u00fdch historick\u00fdch hranic\u00edch,\u201c napsala po letech Maria Czapsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Od \u010dervence slou\u017eil u 1. pluku krechoweck\u00fdch hul\u00e1n\u016f, kter\u00fd v l\u00e9t\u011b t\u00e9ho\u017e roku bojoval proti arm\u00e1d\u00e1m Centr\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed v oblasti kolem Stanislavova, Tarnopolu a Kalu\u0161e (na Ukrajin\u011b).<\/p>\n\n\n\n

1918<\/strong><\/p>\n\n\n\n

22. ledna v Bobrujsku vystoupil pod vlivem pacifistick\u00fdch my\u0161lenek z arm\u00e1dy je\u0161t\u011b spole\u010dn\u011b s Antonim a Edwardem Marylsk\u00fdmi. Po n\u011bkolikadenn\u00edm pobytu v Przy\u0142uk\u00e1ch odjeli v\u0161ichni t\u0159i do Petrohradu. Zakr\u00e1tko se k nim p\u0159ipojily Czapsk\u00e9ho star\u0161\u00ed sestry Karla a Maria a spole\u010dn\u011b zalo\u017eili n\u00e1bo\u017eensko-pacifistickou komunu, jej\u00edm\u017e duchovn\u00edm v\u016fdcem se stal Antoni Marylski.<\/p>\n\n\n\n

Na konci kv\u011btna se Czapsk\u00e9mu d\u00edky pomoci Henryka Przew\u0142ock\u00e9ho poda\u0159ilo odjet spole\u010dn\u011b se sestrami sm\u011brem k Var\u0161av\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Od 28. srpna do 4. \u0159\u00edjna pob\u00fdval naposledy na rodinn\u00e9m s\u00eddle v Przy\u0142uk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

16. \u0159\u00edjna se ve Var\u0161av\u011b zapsal na akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed do ateli\u00e9ru Stanis\u0142awa Lentze. Chodil tam jen m\u011bs\u00edc\u2026<\/p>\n\n\n\n

11. listopadu z\u00edskalo Polsko po 123 letech, kdy chyb\u011blo na politick\u00fdch map\u00e1ch Evropy, op\u011bt nez\u00e1vislost.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201eOzbrojen\u00e1 pohotovost Ukrajinc\u016f a ohro\u017een\u00ed Lvova mobilizovalo [polskou] ml\u00e1de\u017e. Akademick\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se tedy usneslo o tom, \u017ee dojde k v\u0161eobecn\u00e9mu n\u00e1boru do vojska a budou uzav\u0159eny vysok\u00e9 \u0161koly,\u201c psala Maria Czapsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCel\u00e1 ml\u00e1de\u017e vstupovala do arm\u00e1dy, v Malopolsku se bojovalo proti Ukrajinc\u016fm a j\u00e1 jsem se c\u00edtil zcela bezradn\u00fd, nebo\u0165 jsem v souladu se sv\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm necht\u011bl a nemohl vstoupit do vojska, a ocitl jsem se tedy v jak\u00e9msi vylou\u010den\u00ed ze spole\u010dnosti, vylou\u010den\u00ed z Polska. Obr\u00e1til jsem se tedy na velitele 1. pluku [\u2026] a po\u017e\u00e1dal je, aby mi p\u0159id\u011blili jakoukoli pr\u00e1ci, jen abych p\u0159i tom nemusel zab\u00edjet,\u201c vzpom\u00ednal J\u00f3zef Czapski.<\/p>\n\n\n\n

Byl pov\u011b\u0159en mis\u00ed, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo nal\u00e9zt p\u011bt polsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f 1. pluku krechoweck\u00fdch hul\u00e1n\u016f a v listopadu se vydal do Petrohradu. Kdy\u017e sh\u00e1n\u011bl o t\u011bchto poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch informace, sezn\u00e1mil se \u00faplnou n\u00e1hodou s Dmitrijem S. Mere\u017ekovsk\u00fdm, jeho man\u017eelkou Zinaidou Gippiusovou a Dmitrijem V. Filosofovem, kte\u0159\u00ed mu vysv\u011btlili, jak je mo\u017eno a z\u00e1hodno sladit pacifistick\u00e9 my\u0161len\u00ed s bojem proti nep\u0159\u00edteli. Vz\u00e1jemn\u011b se natolik sbl\u00ed\u017eili, \u017ee je v zim\u011b roku 1918 nav\u0161t\u011bvoval v Sergejevsk\u00e9 ulici t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1919<\/strong><\/p>\n\n\n\n

22. ledna se vr\u00e1til do Var\u0161avy a ozn\u00e1mil, \u017ee pol\u0161t\u00ed zajatci byli zast\u0159eleni. Pob\u00fdval rovn\u011b\u017e v Krakov\u011b, kde jej pod vlivem \u010detby Stanis\u0142awa Brzozowsk\u00e9ho a Cypriana Kamila Norwida za\u010dala oslovovat vlastn\u00ed polskost.<\/p>\n\n\n\n

1920<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Do kv\u011btna slou\u017eil coby \u0159adov\u00fd voj\u00edn v obrn\u011bn\u00e9m vlaku \u015amia\u0142y (Odv\u00e1\u017en\u00fd), jemu\u017e veleli brat\u0159i Ma\u0142agow\u0161t\u00ed. Od kv\u011btna bojoval u 1. pluku krechoweck\u00fdch hul\u00e1n\u016f a z\u00fa\u010dastnil se kyjevsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed proti bol\u0161evik\u016fm. Byl vyznamen\u00e1n k\u0159\u00ed\u017eem Virtuti Militari a pov\u00fd\u0161en do hodnosti podporu\u010d\u00edka.<\/p>\n\n\n\n

\u201eV z\u00e1v\u011bru roku 1920, tedy v roce nejv\u011bt\u0161\u00edho ohro\u017een\u00ed Polska a jeho osvobozen\u00ed, je\u017e b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1no jako \u201az\u00e1zrak na Visle\u2018, jsme se s bratrem rozhodli usadit se v Krakov\u011b, kam se n\u00e1\u0161 d\u011bde\u010dek p\u0159est\u011bhoval na st\u00e1\u0159\u00ed a z\u0159\u00eddil muzeum pojmenovan\u00e9 po sob\u011b. Na\u0161i babi\u010dku tam pojily v\u0159el\u00e9 vztahy s rody Popiel\u016f, Morawsk\u00fdch a Pus\u0142owsk\u00fdch \u2013 Krakov mi tedy byl bli\u017e\u0161\u00ed ne\u017e Var\u0161ava,\u201c napsala Maria Czapsk\u00e1. \u201eV cel\u00e9m sjednocen\u00e9m Polsku se otev\u00edraly \u0161koly, univerzity a akademie. Kone\u010dn\u011b jsme se \u2013 po tolika prodlev\u00e1ch \u2013 mohli za\u010d\u00edt v\u011bnovat na\u0161emu studiu.\u201c<\/p>\n\n\n\n

1921<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V \u00fanoru se zapsal na akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Krakov\u011b a zah\u00e1jil studium mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Doch\u00e1zel mimo jin\u00e9 do ateli\u00e9ru W\u0142adys\u0142awa Jarock\u00e9ho, Wojciecha Weisse a J\u00f3zefa Pankiewicze. Velmi \u010dasto jezdil do Var\u0161avy a st\u00fdkal se tam s Dmitrijem Filosofovem.<\/p>\n\n\n\n

1923<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Se spolu\u017ea\u010dkami a spolu\u017e\u00e1ky z akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed zalo\u017eil uskupen\u00ed Komitet Paryski (Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd v\u00fdbor), z jeho\u017e zkratky KP se vyvinulo jejich hovorov\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u201eKapi\u015bci\u201c (kapist\u00e9).<\/p>\n\n\n\n

1924<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V l\u00e9t\u011b se \u010dlenov\u00e9 uskupen\u00ed vypravili do Pa\u0159\u00ed\u017ee, Czapski se k nim p\u0159ipojil v z\u00e1\u0159\u00ed. Jako jedin\u00fd z nich plynule hovo\u0159il francouzsky a m\u011bl na starosti organiza\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti. Pom\u00e1hal spolu\u017e\u00e1k\u016fm naj\u00edt pr\u00e1ci a nav\u00e1zat styky s francouzsk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm. Pro\u017e\u00edval tehdy obdob\u00ed pochybnost\u00ed o sv\u00e9m v\u00fdtvarn\u00e9m nad\u00e1n\u00ed. V Pa\u0159\u00ed\u017ei s n\u00edm byla i jeho sestra Maria, kter\u00e1 psala svou pr\u00e1ci o Adamu Mickiewiczovi. D\u00edky sv\u00e9mu \u0161lechtick\u00e9mu p\u016fvodu nav\u00e1zal styky s Misi\u00ed Godebskou-Sertovou a Lily Pastr\u00e9ovou. V jejich salonech, kde se sch\u00e1zeli um\u011blci z okruhu rusk\u00fdch balet\u016f Sergeje \u010eagileva, se sezn\u00e1mil s Jeanem Cocteauem, Igorem Stravinsk\u00fdm, Mauricem Ravelem, Nicolasem Nabokovem \u010di Pablem Picassem. Za Jacquesem Maritainem zaj\u00ed\u017ed\u011bl do Meudonu u Pa\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

Objevil pro sebe mal\u00ed\u0159sk\u00e9 d\u00edlo Bonnardovo a C\u00e9zannovo.<\/p>\n\n\n\n

1925<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Pracoval v Pa\u0159\u00ed\u017ei jako kresl\u00ed\u0159 pro m\u00f3dn\u00ed \u017eurn\u00e1ly; p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b doch\u00e1zel na hodiny v Acad\u00e9mie Colarossi a v Acad\u00e9mie Ranson. Sezn\u00e1mil se s Rogerem Bissi\u00e8rem. S kapisty jezdil malovat v exteri\u00e9ru do La Ciotat. Uspo\u0159\u00e1dali ples v Soci\u00e9t\u00e9 Nationale d`Horticulture de France v rue de Grenelle, kter\u00e9ho se z\u00fa\u010dastnili mimo jin\u00e9 Pierre Bonnard, Constantin Brancusi, Jean Cocteau \u010di Misia Godebska-Sertov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

1926<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Onemocn\u011bl tyfem. Rekonvalescenci tr\u00e1vil v Lond\u00fdn\u011b u str\u00fdce Aleksandra Meyendorffa. V t\u00e9\u017ee dob\u011b d\u016fkladn\u011b pro\u010detl Proustova d\u00edla a napsal esej s n\u00e1zvem Marcel Proust, oti\u0161t\u011bn\u00fd v polsk\u00e9m Przegl\u0105du Wsp\u00f3\u0142czesn\u00e9m (\u010d\u00edslo 71\/1928). Nav\u0161t\u011bvoval muzea a za\u0161el i do National Gallery, kde na n\u011bj hluboce zap\u016fsobil obraz Camilla Corota Jezdec v lese<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

Po n\u00e1vratu do Pa\u0159\u00ed\u017ee nav\u00e1zal d\u00edky Danielu Hal\u00e9vymu \u0159adu kontakt\u016f v okruhu pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch um\u011blc\u016f a intelektu\u00e1l\u016f. K osobnostem, s nimi\u017e se v t\u00e9 dob\u011b sezn\u00e1mil, pat\u0159ili Andr\u00e9 Malraux, Fran\u00e7ois Mauriac, L\u00e9on-Paul Fargue, Pierre Drieu de la Rochelle, Maurice Sachs, Paul Morand \u010di Julien Green. Vedl rozhovor s Andr\u00e9 Mauroisem a zve\u0159ejnil jej v polsk\u00e9m tisku.<\/p>\n\n\n\n

1929<\/strong><\/p>\n\n\n\n

U mal\u00ed\u0159e Louise Marcoussise se sezn\u00e1mil s Gertrude Steinovou. N\u00e1sledn\u011b ji nav\u0161t\u011bvoval v jej\u00edm pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m salonu a v roce 1930 se za n\u00ed vypravil na venkov. V t\u00e9 dob\u011b ji pokl\u00e1dali za \u201epape\u017eku mal\u00ed\u0159\u016f\u201c. Zakoupila si obrazy kapist\u016f.<\/p>\n\n\n\n

1930<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Uskupen\u00ed kapist\u016f poprv\u00e9 vystavilo sv\u00e9 obrazy ve Francii, konkr\u00e9tn\u011b v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Zak na Place St.-Germain-des-Pr\u00e9s. Czapski prezentoval n\u011bkolik sv\u00fdch d\u011bl. V\u00fdstavu za\u0161t\u00edtila Lily Pastr\u00e9ov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

V kv\u011btnu a \u010dervnu cestoval po \u0160pan\u011blsku; zvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u00e9 dojmy v n\u011bm zanechala d\u00edla Francisca Goyi v muzeu Prado.<\/p>\n\n\n\n

25. \u010dervence zem\u0159el v polsk\u00fdch Mord\u00e1ch \u2013 na panstv\u00ed sestry Karly a jej\u00edho man\u017eela Henryka Przew\u0142ock\u00e9ho \u2013 otec J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho Jerzy.<\/p>\n\n\n\n

Na Czapsk\u00e9ho pozv\u00e1n\u00ed se do Polska vypravil Daniel Hal\u00e9vy. Na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy Polska a st\u0159edn\u00ed Evropy napsal knihu Courrier d\u2019Europe<\/em> (vydal v Pa\u0159\u00ed\u017ei Ed. Grasset v roce 1933), kterou dedikoval J\u00f3zefu Czapsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n

1931<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Uskupen\u00ed kapist\u016f uspo\u0159\u00e1dalo v\u00fdstavu sv\u00fdch d\u011bl v \u017eenevsk\u00e9 galerii Moss. V\u011bt\u0161ina kapist\u016f se po jej\u00edm skon\u010den\u00ed vr\u00e1tilo do Polska. Czapski z\u016fstal ve Francii a Polsko nav\u0161t\u011bvoval jen sporadicky (mimo jin\u00e9 Krakov a Var\u0161avu).<\/p>\n\n\n\n

V prosinci prob\u011bhla v\u00fdstava kapist\u016f tak\u00e9 v Polsku \u2013 ve var\u0161avsk\u00e9m Polsk\u00e9m um\u011bleck\u00e9m klubu Polonia. Se sv\u00fdmi obrazy se j\u00ed z\u00fa\u010dastnil i Czapski.<\/p>\n\n\n\n

1932<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Samostatn\u00e1 v\u00fdstava v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Vignon (17, rue Vignon).<\/p>\n\n\n\n

Samostatn\u00e1 v\u00fdstava v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Georges Maratier za finan\u010dn\u00ed podpory Gertrude Steinov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

V z\u00e1v\u011bru roku se rozhodl vr\u00e1tit se do Polska a nast\u00e1lo se nast\u011bhovat do Var\u0161avy. Bydlel zprvu v ulici Filtrowa 83\/9, v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech \u017eil v m\u011bste\u010dku J\u00f3zef\u00f3w pobl\u00ed\u017e Var\u0161avy.<\/p>\n\n\n\n

Pracoval na knize o Vasiliji Rozanovovi.<\/p>\n\n\n\n

1934<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava kapist\u016f v \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b. Czapski vystavil 21 obraz\u016f. Po vernis\u00e1\u017ei se sezn\u00e1mil s Ludwikem Heringem, s nim\u017e se pak p\u0159\u00e1telil a\u017e do konce jeho \u017eivota (Hering zem\u0159el 4. prosince 1984).<\/p>\n\n\n\n

1935<\/strong><\/p>\n\n\n\n

J\u00f3zef Czapski se z\u00fa\u010dastnil inaugura\u010dn\u00ed v\u00fdstavy Salonu 35 v Poznani a v\u00fdstavy um\u011bleck\u00e9 skupiny Zwornik v B\u011blehrad\u011b. Sv\u00e9 pr\u00e1ce tam prezentovali tak\u00e9 dal\u0161\u00ed pol\u0161t\u00ed tv\u016frci z uskupen\u00ed kapist\u00e9, kup\u0159\u00edkladu Jan Cybis, Zygmunt Waliszewski, Hanna Rudzk\u00e1-Cybisov\u00e1 nebo Kazimierz Mitera.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9m\u017ee roce pob\u00fdval tak\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Pracoval na knize o J\u00f3zefu Pankiewiczovi. Zaujala jej v\u00fdstava n\u011bmeck\u00e9ho expresionisty Maxe Beckmanna.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem sv\u00fdch proch\u00e1zek po Louvru spole\u010dn\u011b s Pankiewiczem poznali mlad\u00e9ho stipendistu z Vilniusu \u2013 b\u00e1sn\u00edka Czes\u0142awa Mi\u0142osze, budouc\u00edho laure\u00e1ta Nobelovy ceny za literaturu (1980), s n\u00edm\u017e se jeho osud pozd\u011bji spojil v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m polsk\u00e9m exilov\u00e9m \u010dasopisu Kultura.<\/p>\n\n\n\n

1936<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kolektivn\u00ed v\u00fdstava kreseb v prostor\u00e1ch Svazu polsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f ve Var\u0161av\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b uspo\u0159\u00e1dal p\u0159edn\u00e1\u0161ku o C\u00e9zannovi a uv\u011bdom\u011bn\u00ed mal\u00ed\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1kladem M. Arcta ve Var\u0161av\u011b vy\u0161la jeho prvn\u00ed kniha J\u00f3zef Pankiewicz. \u017bycie i dzie\u0142o. Wypowiedzi o sztuce<\/em> (J\u00f3zef Pankiewicz. \u017divot a d\u00edlo. V\u00fdroky o um\u011bn\u00ed).<\/p>\n\n\n\n

1937<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Byl ocen\u011bn v r\u00e1mci Salonu 35 v Poznani.<\/p>\n\n\n\n

Byl ocen\u011bn v r\u00e1mci Mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho salonu v \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem velk\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy v Pa\u0159\u00ed\u017ei z\u00edskal bronzovou medaili za sv\u016fj obraz Soir<\/em>, namalovan\u00fd v roce 1936.<\/p>\n\n\n\n

Vystavil sv\u00e1 d\u00edla na Jarn\u00edm salonu v Um\u011bleck\u00e9m pal\u00e1ci Sdru\u017een\u00ed p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed ve Lvov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1938<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201eJ\u00f3zef Czapski uctiv\u011b \u017e\u00e1d\u00e1 pana J. W. P., aby se dostavil do \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed na otev\u0159en\u00ed v\u00fdstavy sv\u00fdch d\u011bl, je\u017e se kon\u00e1 v sobotu 26. b\u0159ezna o 1 hod. odpoledn\u00ed. V\u00fdstava potrv\u00e1 do 18. dubna 1938.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u00da\u010dast na v\u00fdstav\u00e1ch: 10. mal\u00ed\u0159sk\u00fd salon ve Var\u0161av\u011b, inaugura\u010dn\u00ed v\u00fdstava v Dom\u011b Svazu polsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Krakov\u011b, Salon 35 v Poznani, zastoupen\u00ed v polsk\u00e9m pavilonu na Mezin\u00e1rodn\u00ed um\u011bleck\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pittsburghu.<\/p>\n\n\n\n

1939<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zastoupen\u00ed na v\u00fdstav\u011b Z\u00e1ti\u0161\u00ed v polsk\u00e9m mal\u00ed\u0159stv\u00ed v \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Obraz Holubn\u00edk<\/em> (namalovan\u00fd v roce 1938) byl vystaven v polsk\u00e9m pavilonu na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v New Yorku. D\u00edlo se kv\u016fli tomu, \u017ee vypukla druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, nesta\u010dilo vr\u00e1tit zp\u011bt do Polska. V sou\u010dasnosti se nach\u00e1z\u00ed ve sb\u00edrk\u00e1ch Polsk\u00e9ho muzea v Chicagu.<\/p>\n\n\n\n

V rozmez\u00ed let 1934\u20131939 se J\u00f3zef Czapski aktivn\u011b \u00fa\u010dastnil polsk\u00e9ho um\u011bleck\u00e9ho a intelektu\u00e1ln\u00edho \u017eivota. Byl spjat\u00fd s okruhem var\u0161avsk\u00e9ho \u00dastavu pro propagaci um\u011bn\u00ed a publikoval v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku G\u0142os Plastyk\u00f3w (Hlas v\u00fdtvarn\u00edk\u016f) a v t\u00fdden\u00edku Wiadomo\u015bci Literackie (Liter\u00e1rn\u00ed zpr\u00e1vy).<\/p>\n\n\n\n

Maloval, psal a vystavoval sv\u00e1 d\u00edla spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi kapisty. V letech 1931\u20131939, jak zjistil Janusz Nowak, namaloval J\u00f3zef Czapski zhruba 160 dolo\u017een\u00fdch obraz\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich se ztratila b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ve Var\u0161av\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010d\u00e1tek druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1939<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed byl jako z\u00e1lo\u017en\u00ed d\u016fstojn\u00edk mobilizov\u00e1n a povol\u00e1n do Krakova k 8. pluku hul\u00e1n\u016f.<\/p>\n\n\n\n

27. z\u00e1\u0159\u00ed byl v Chmielku na hranici Lvovsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed spole\u010dn\u011b se dv\u011bma eskadronami rezervist\u016f 8. pluku zajat p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Rud\u00e9 arm\u00e1dy a deportov\u00e1n do sov\u011btsk\u00e9ho l\u00e1gru ve Starob\u011blsku.<\/p>\n\n\n\n

1940<\/strong><\/p>\n\n\n\n

 \u201eDo t\u00e1bora Starob\u011blsk bylo 5. dubna dopraveno 3920 d\u016fstojn\u00edk\u016f spole\u010dn\u011b s n\u011bkolika des\u00edtkami v\u011bz\u0148\u016f civilist\u016f a p\u0159ibli\u017en\u011b 30 prapor\u010d\u00edk\u016f a podprapor\u010d\u00edk\u016f. P\u0159e\u017eilo jich to pouze 79. J\u00e1 jsem jedn\u00edm z nich.<\/strong> V\u0161ichni ostatn\u00ed zmizeli beze stopy. (Vzpom\u00ednky ze Starob\u011blsku)<\/p>\n\n\n\n

12. kv\u011btna opustil Starob\u011blsk. NKVD deportovalo 395 zajatc\u016f do Juchnova (Pavli\u0161\u010dev Bor). Tam jim byla p\u0159id\u011blena \u010d\u00edsla. Czapski obdr\u017eel \u010d\u00edslo 205<\/strong>. Pak byli odvezeni do Grjazovce u Volhy. V l\u00e1gru Grjazovec po\u0159\u00e1dal Czapski pro spoluv\u011bzn\u011b v r\u00e1mci hodin francouz\u0161tiny p\u0159edn\u00e1\u0161ky o francouzsk\u00e9 literatu\u0159e a v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed. D\u00edky z\u00e1pisk\u016fm sv\u00fdch spoluv\u011bz\u0148\u016f mohl po letech rekonstruovat sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky o Proustovi. Vy\u0161ly tiskem pod n\u00e1zvem Proust contre la d\u00e9ch\u00e9ance. Conf\u00e9rences au camp de Griazowietz<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

1941<\/strong><\/p>\n\n\n\n

30. \u010dervence 1941 podepsal v Lond\u00fdn\u011b polsk\u00fd exilov\u00fd premi\u00e9r gener\u00e1l W\u0142adys\u0142aw Sikorski s velvyslancem Sov\u011btsk\u00e9ho svazu Ivanem Majsk\u00fdm polsko-sov\u011btskou dohodu o obnoven\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f, spolupr\u00e1ci ve prosp\u011bch por\u00e1\u017eky N\u011bmecka a vzniku polsk\u00e9 arm\u00e1dy v SSSR. Podle dodatku k n\u00ed m\u011bli b\u00fdt ze sov\u011btsk\u00fdch v\u011bznic a l\u00e1gr\u016f propu\u0161t\u011bni pol\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Czapski a\u017e do srpna pob\u00fdval v t\u00e1bo\u0159e v Grjazovci.<\/p>\n\n\n\n

Po propu\u0161t\u011bn\u00ed z l\u00e1gru dne 3. z\u00e1\u0159\u00ed vstoupil do Polsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil v SSSR, kter\u00e9 se formovaly v Tocku.<\/p>\n\n\n\n

Na ot\u00e1zku na krit\u00e9ria v\u00fdb\u011bru propu\u0161t\u011bn\u00fdch zajatc\u016f, kterou mu polo\u017eili v rozhovoru v roce 1943, Czapski odpov\u011bd\u011bl:<\/p>\n\n\n\n

\u201ePo na\u0161em odjezdu u\u017e nez\u016fstal ve Starob\u011blsku t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo. Bylo tam kolem patn\u00e1cti d\u016fstojn\u00edk\u016f. Vyvst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zka, na z\u00e1klad\u011b \u010deho jsme byli vybr\u00e1ni. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o t\u00e9to v\u011bci mnohokr\u00e1t a dosp\u011bl jsem k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee nem\u011blo \u017e\u00e1dnou zjevnou politickou ani jinou motivaci, aby zachra\u0148ovali \u017eivot 70 d\u016fstojn\u00edk\u016fm, kter\u00e9 z Grjazovce p\u0159evezli do Starob\u011blska. Jedin\u00fdm krit\u00e9riem byla naprost\u00e1 libov\u016fle, je\u017e p\u016fsob\u00ed dojmem nahodilosti. Byla mezi n\u00e1mi cel\u00e1 plej\u00e1da r\u016fzn\u00fdch hodnost\u00ed a politick\u00fdch postoj\u016f, od gener\u00e1la Wo\u0142kowick\u00e9ho a\u017e po \u0159adov\u00e9ho voj\u00edna, od lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si ud\u011blali \u201erud\u00fd koutek\u201c, a\u017e po krajn\u00ed stoupence polsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u011b radik\u00e1ln\u00edho t\u00e1bora.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Dnes d\u00edky dokument\u016fm, shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm Czes\u0142awem Madajczykem, v\u00edme, \u017ee 30. ledna 1940 se na radu n\u011bmeck\u00e9 ambas\u00e1dy v \u0158\u00edm\u011b \u2013 barona Johanna von Plessen \u2013 obr\u00e1til hrab\u011b Ferdinand de Castel a po\u017e\u00e1dal jej, aby mu pomohl osvobodit polsk\u00e9ho hrab\u011bte J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho ze zajet\u00ed. V t\u00e9\u017ee v\u011bci psal baronovi von Plessen i kn\u00ed\u017ee Bismarck. Baron ve sv\u00e9m dopise sd\u011blil, \u017ee o Czapsk\u00e9m mu psala i hrab\u011bnka Palack\u00e1, nicm\u00e9n\u011b snahy n\u011bmeck\u00e9 diplomacie nep\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed v t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti k\u00fd\u017een\u00e9 v\u00fdsledky, nebo\u0165 \u201esov\u011btsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed moc jedn\u00e1, pokud jde o v\u00e1le\u010dn\u00e9 zajatce, mimo\u0159\u00e1dn\u011b zdr\u017eenliv\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1chrana autora Vzpom\u00ednek ze Starob\u011blska<\/em> nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1zrak a krom\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch vlivn\u00fdch osobnost\u00ed ze z\u00e1padn\u00ed Evropy v jeho prosp\u011bch intervenoval i kn\u00ed\u017ee Stanis\u0142aw Radziwi\u0142\u0142 a kn\u00ed\u017ee Eugeniusz Lubomirski. S\u00e1m Czapski \u017eil dlouh\u00e1 l\u00e9ta v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se zachr\u00e1nil vyslovenou n\u00e1hodou. Teprve dopis Natalie Leb\u011bd\u011bvov\u00e9 z 22. \u0159\u00edjna 1990, v n\u011bm\u017e mu popsala intervenci n\u011bmeck\u00e9 ambas\u00e1dy, zp\u016fsobil, \u017ee se dozv\u011bd\u011bl pravdu o sv\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m osudu.<\/p>\n\n\n\n

V listopadu byl jmenov\u00e1n vedouc\u00edm kancel\u00e1\u0159e pro p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po nezv\u011bstn\u00fdch d\u016fstojn\u00edc\u00edch a voj\u00e1c\u00edch v Rusku, kter\u00e1 p\u016fsobila p\u0159i arm\u00e1dn\u00edm \u0161t\u00e1bu v Buzuluku. \u00dakolem t\u00e9to kancel\u00e1\u0159e bylo shroma\u017e\u010fovat od zajatc\u016f informace, d\u00edky nim\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 zjistit, kde se nach\u00e1zej\u00ed poh\u0159e\u0161ovan\u00e9 osoby.<\/p>\n\n\n\n

1942<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Gener\u00e1l W\u0142adys\u0142aw Anders, velitel Polsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil v SSSR, jej jmenoval zmocn\u011bncem ve v\u011bci \u201eje\u0161t\u011b nenavr\u00e1cen\u00fdch zajatc\u016f\u201c. Czapski pob\u00fdval ve \u010ckalovu, Moskv\u011b a Kujby\u0161evu, aby tam shrom\u00e1\u017edil informace, co se stalo s v\u00edce ne\u017e 21 tis\u00edci zmizel\u00fdmi polsk\u00fdmi zajatci. Ve \u010ckalovu hovo\u0159il s velitelem gulagu gener\u00e1lem Nasjedkinem. Na Lubjance mimo to p\u0159edlo\u017eil gener\u00e1lu Rejchmanovi, jeho\u017e nad\u0159\u00edzen\u00fdm byl Berija, ofici\u00e1ln\u00ed list o poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch. \u017d\u00e1dn\u00e9 informace v\u0161ak nez\u00edskal.<\/p>\n\n\n\n

Po n\u00e1vratu p\u0159edlo\u017eil sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed o nezv\u011bstn\u00fdch polsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edc\u00edch v SSSR. Informoval je, \u017ee osudy zajatc\u016f jsou nejasn\u00e9, ale p\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed narazil na stopu katy\u0148sk\u00e9ho zlo\u010dinu a vyslovil podez\u0159en\u00ed, \u017ee tamn\u00ed zajatce zmasakrovali Sov\u011bti. S\u00e1m tomu v\u0161ak nev\u011b\u0159il.<\/p>\n\n\n\n

Od b\u0159ezna pob\u00fdval v Jangi-julu nedaleko Ta\u0161kentu.<\/p>\n\n\n\n

V dubnu byl jmenov\u00e1n vedouc\u00edm \u00faseku propagandy a informac\u00ed p\u0159i \u0161t\u00e1bu polsk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n

V \u010dervnu se v Ta\u0161kentu setkal s Annou Achmatovovou a Lidij\u00ed \u010cukovskou. Pot\u00e9 n\u00e1sledoval Andersovu arm\u00e1du, kter\u00e1 se evakuovala do Ir\u00e1ku, a jako jeden z posledn\u00edch opustil Sov\u011btsk\u00fd svaz a 3. z\u00e1\u0159\u00ed se dostal do \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho Ma\u0161hadu. Onemocn\u011bl a v ma\u0161hadsk\u00e9 nemocnici za\u010dal sepisovat sv\u00e9 vzpom\u00ednky z dob sov\u011btsk\u00e9ho zajet\u00ed, vydan\u00e9 pozd\u011bji jako Vzpom\u00ednky ze Starob\u011blska<\/em> a n\u00e1sledn\u011b jako V nelidsk\u00e9 zemi<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

1943<\/strong><\/p>\n\n\n\n

15. \u00fanora byla v s\u00e1lu Britsk\u00e9ho institutu v Bagd\u00e1du otev\u0159ena v\u00fdstava polsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f \u2013 voj\u00e1k\u016f. Czapski zde byl zastoupen n\u011bkolika obrazy.<\/p>\n\n\n\n

13. dubna 1943 informoval n\u011bmeck\u00fd rozhlas o objevu hrob\u016f polsk\u00fdch zajatc\u016f v Katyni.<\/p>\n\n\n\n

V rozhovoru zve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v roce 1943 Czapski na ot\u00e1zku, jak\u00e9 jsou jeho z\u00e1v\u011bry z p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch zajatc\u00edch a co si mysl\u00ed o v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 odvys\u00edlan\u00e9 zpr\u00e1v\u011b, odpov\u011bd\u011bl:<\/p>\n\n\n\n

\u201eVe\u0161ker\u00e9 produkty n\u011bmeck\u00e9 propagandy mus\u00edme pochopiteln\u011b p\u0159ij\u00edmat velmi obez\u0159etn\u011b. Nicm\u00e9n\u011b zevrubnost uveden\u00fdch informac\u00ed, souhlas n\u011bmeck\u00e9 st\u00e1tn\u00ed moci s t\u00edm, aby z\u00e1le\u017eitost pro\u0161et\u0159ila delegace Mezin\u00e1rodn\u00edho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, jen v\u00e1gn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 pop\u0159en\u00ed v\u011bci, ale p\u0159edev\u0161\u00edm to, \u017ee o poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch nem\u00e1me po cel\u00e9 t\u0159i roky \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy, v n\u00e1s p\u0159\u00edli\u0161n\u00fd optimismus nevyvol\u00e1vaj\u00ed. S definitivn\u00edmi soudy je nutno vy\u010dkat na z\u00e1v\u011bry, k nim\u017e dosp\u011bje komise \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, ty ka\u017edop\u00e1dn\u011b nemohou slou\u017eit jako ospravedln\u011bn\u00ed nacistick\u00e9ho teroru, podobn\u011b jako nacistick\u00e9 barbarstv\u00ed nem\u016f\u017ee zm\u00edrnit na\u0161e m\u00edn\u011bn\u00ed o kozelsko-starob\u011blsko-osta\u0161kovsk\u00e9 trag\u00e9dii.\u201c<\/p>\n\n\n\n

S Andersovou arm\u00e1dou putoval p\u0159es Ir\u00e1k, Palestinu, S\u00fdrii, Libanon a Egypt a\u017e do It\u00e1lie.<\/p>\n\n\n\n

1944<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Z\u00fa\u010dastnil se italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed. Nebojoval v\u0161ak se zbran\u00ed v ruce, ale zast\u00e1val pozici \u0161\u00e9fa (v hodnosti majora) odd\u011blen\u00ed propagandy a kultury (do srpna 1944), do jeho\u017e kompetence spadalo \u0161\u00ed\u0159en\u00ed osv\u011bty a kultury mezi voj\u00e1ky.<\/p>\n\n\n\n

V \u0158\u00edm\u011b vy\u0161ly n\u00e1kladem Biblioteky Or\u0142a Bia\u0142ego (Knihovny B\u00edl\u00e9 orlice), vyd\u00e1van\u00e9 arm\u00e1dou gener\u00e1la W\u0142adys\u0142awa Anderse, Vzpom\u00ednky ze Starob\u011blska<\/em> \u2013 zpr\u00e1va o pobytu v sov\u011btsk\u00e9m zajateck\u00e9m l\u00e1gru a o misi, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo zjistit u sov\u011btsk\u00fdch mocn\u00fdch, co se stalo se zajat\u00fdmi polsk\u00fdmi voj\u00e1ky.<\/p>\n\n\n\n

5. \u0159\u00edjna zaslal otev\u0159en\u00fd dopis (o rozsahu v\u00edce ne\u017e 15 str\u00e1nek) Jacquesu Maritainovi (v t\u00e9 dob\u011b p\u016fsobil jako ambasador gener\u00e1la de Gaulla ve Vatik\u00e1nu) a Fran\u00e7oisi Mauriacovi, v n\u011bm\u017e protestoval proti zaml\u010dov\u00e1n\u00ed toho, co N\u011bmci p\u00e1chaj\u00ed ve Var\u0161av\u011b p\u0159i potla\u010dov\u00e1n\u00ed var\u0161avsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, ve spojeneck\u00e9 propagand\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Dopis za\u010d\u00ednal slovy:<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u011bl jsem to \u0161t\u011bst\u00ed poznat V\u00e1s b\u011bhem sv\u00e9ho studia v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

Obdivoval jsem Va\u0161i myslitelskou a spisovatelskou opravdovost, Va\u0161i odvahu. Pro m\u011b, cizince, jste nebyli pouze Maritain a Mauriac, byli jste Franci\u00ed, tradic\u00ed intelektu\u00e1ln\u00ed opravdovosti, atmosf\u00e9rou, kterou \u010dlov\u011bk c\u00edtil p\u0159i obcov\u00e1n\u00ed s francouzsk\u00fdmi spisovateli od t\u011bch konzervativn\u00edch a\u017e po revolucion\u00e1\u0159e (samoz\u0159ejm\u011b s v\u00fdjimkami).<\/p>\n\n\n\n

[\u2026]<\/p>\n\n\n\n

Existuje ur\u010dit\u00fd druh propagandy, kter\u00e1 se od podeps\u00e1n\u00ed paktu Ribbentrop-Molotov v roce 1939 specializuje na metodu roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed nepravdiv\u00fdch tez\u00ed, a pak je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed, podobn\u00fd typ propagandy, kter\u00fd slav\u00ed \u00fasp\u011bchy v dne\u0161n\u00edch demokratick\u00fdch st\u00e1tech a spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee si n\u011bkter\u00fdch fakt\u016f nev\u0161\u00edm\u00e1. Je v\u0161ak v t\u00e9to zemi \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by necht\u011bl poznat pravdu, poznat cenu a utrpen\u00ed ur\u010dit\u00e9 zem\u011b, i kdyby t\u00e9to zemi nebyl schopen pomoci?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Na sv\u016fj dopis \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f nedostal.<\/p>\n\n\n\n

1945<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od kv\u011btna 1945 \u0159\u00eddil pracovi\u0161t\u011b druh\u00e9ho \u00fatvaru polsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil, kter\u00e9 s\u00eddlilo zprvu v budov\u011b polsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed u ambasadora Kajetana Morawsk\u00e9ho, posl\u00e9ze v H\u00f4tel Lambert v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

12. kv\u011btna otiskl v Gavroche \u010dl\u00e1nek Pravda o Katyni<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

V \u010dervnu se v \u0158\u00edm\u011b se\u0161el s Jacquesem Maritainem, jen\u017e p\u016fsobil jako francouzsk\u00fd velvyslanec ve Vatik\u00e1nu, a v Pa\u0159\u00ed\u017ei s Andr\u00e9 Malrauxem a s Gertrude Steinovou.<\/p>\n\n\n\n

1946<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V \u0158\u00edm\u011b spole\u010dn\u011b s Jerzym Giedroycem a za podpory arm\u00e1dn\u00ed nadace vznikl Instytut Literacki (Liter\u00e1rn\u00ed institut), kter\u00fd coby nakladatelstv\u00ed vyd\u00e1val polsk\u00e9 knihy.<\/p>\n\n\n\n

Usadil se natrvalo v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Psal \u010dl\u00e1nky pro polsk\u00fd exilov\u00fd \u010dasopis Kultura a tak\u00e9 pro Le Figaro, Litt\u00e9raire, Prevues, Gavroche, Nova et Vetera a Carrefour. P\u0159isp\u00edval i do periodika Wiadomo\u015bci (Zpr\u00e1vy), vyd\u00e1van\u00e9ho polsk\u00fdmi emigranty v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Vr\u00e1til se k malov\u00e1n\u00ed. Na v\u00fdstav\u011b Spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed (organizace ir\u00e1ck\u00fdch um\u011blc\u016f) v Bagd\u00e1du byly prezentov\u00e1ny jeho obrazy, kter\u00e9 vznikly b\u011bhem jeho ir\u00e1ck\u00e9ho pobytu.<\/p>\n\n\n\n

1947<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V \u010dervnu vy\u0161lo v \u0158\u00edm\u011b prvn\u00ed \u010d\u00edslo m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Kultura, jeho\u017e vydavatelem byl Instytut Literacki. Za\u010dal vych\u00e1zet z popudu Gustawa Herlinga-Grudzi\u0144sk\u00e9ho, jen\u017e se spolu s Jerzym Giedroycem a za vydatn\u00e9ho p\u0159isp\u011bn\u00ed J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho pod\u00edlel na formov\u00e1n\u00ed tohoto \u010dasopisu. Pr\u00e1v\u011b zde Czapski otiskl \u010drtu napsanou v reakci na smrt Pierra Bonnarda (zem\u0159el 23. ledna 1947): \u201eC\u00edtil jsem, \u017ee Bonnard\u016fv sv\u011bt je tak bl\u00edzk\u00fd cel\u00e9 m\u00e9mu p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9mu obdob\u00ed, kdy jsem byl pohlcen mal\u00ed\u0159stv\u00edm, \u017ee jsem sv\u016fj \u010dl\u00e1nek nazval Ztracen\u00fd r\u00e1j<\/em>, proto\u017ee jsem tehdy ani nev\u011bd\u011bl, jak se do sv\u011bta malby vr\u00e1tit a zda se tam v\u016fbec vr\u00e1tit dok\u00e1\u017eu.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Na podzim se p\u0159est\u011bhoval spole\u010dn\u011b se sestrou Mari\u00ed a redakc\u00ed Kultury, kter\u00e1 se p\u0159esunula z \u0158\u00edma (Jerzy Giedroyc, Zofia a Zygmunt Hertzovi) do Maisons-Laffitte u Pa\u0159\u00ed\u017ee v pronajat\u00e9m dom\u011b \u010d\u00edslo 1 v Avenue Corneille, v n\u011bm\u017e s\u00eddlily i kancel\u00e1\u0159e nakladatelstv\u00ed Instytutu Literack\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

\u010casopis francouzsk\u00fdch komunist\u016f L\u2019Humanit\u00e9 ozna\u010dil v z\u00e1\u0159\u00ed 1947 Czapsk\u00e9ho a Giedroyce otev\u0159en\u011b jako \u201ebandity a fa\u0161isty z Andersovy arm\u00e1dy\u201c.<\/p>\n\n\n\n

V \u0159\u00edjnu byl Czapski v Calais demobilizov\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n

Kdykoli se mu naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost, kreslil si do sv\u00e9ho skic\u00e1\u0159e. V t\u00e9 dob\u011b vznikl kreslen\u00fd portr\u00e9t Edith Piaf v jedn\u00e9 z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch kav\u00e1ren. Z\u00fa\u010dastnil se shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed gener\u00e1la Charlese de Gaulla v St. \u00c9tienne a mnohokr\u00e1t se se\u0161el s jeho tajemn\u00edkem Andr\u00e9 Malrauxem.<\/p>\n\n\n\n

1948<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V lednu se se\u0161el s Charlesem de Gaullem a v kv\u011btnu s Albertem Camusem.<\/p>\n\n\n\n

St\u00fdkal se s Misi\u00ed Sertovou, Lilly Pastr\u00e9ovou a Dolly Radziwi\u0142\u0142ovou. Do tohoto obdob\u00ed tak\u00e9 spad\u00e1 za\u010d\u00e1tek p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Fran\u00e7oisem Mauriacem a Philippem Ari\u00e8sem \u2013 francouzsk\u00fdm intelektu\u00e1lem a medievistou.<\/p>\n\n\n\n

Sezn\u00e1mil se s jednadvacetilet\u00fdm mal\u00ed\u0159em Jeanem Colinem, s n\u00edm\u017e se p\u0159\u00e1telil a\u017e do roku 1959, kdy Colin zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n

Za v\u00e1lky byly zni\u010deny Czapsk\u00e9ho obrazy, kter\u00e9 namaloval ve Var\u0161av\u011b. Poprv\u00e9 od roku 1939 se znovu chopil olejov\u00fdch barev a za\u010dal se navracet k malb\u011b, ani\u017e by p\u0159i tom zanedb\u00e1val sv\u00e9 povinnosti spjat\u00e9 s zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00edm finan\u010dn\u00edch zdroj\u016f pro nakladatelstv\u00ed Instytut Literacki a psan\u00edm \u010dl\u00e1nk\u016f do Kultury. Do roku 1957 se aktivn\u011b pod\u00edlel na redak\u010dn\u00ed pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9\u017ee dob\u011b nav\u00e1zal nov\u00e9 zn\u00e1mosti s lidmi, jako byli nap\u0159\u00edklad Jeanne Herschov\u00e1, Philippe Ari\u00e8s, E.M. Cioran, Michel de Ghelderode, Man\u00e8s Speber, Mary McCarthyov\u00e1 \u010di Georges Bernanos<\/p>\n\n\n\n

1949<\/strong><\/p>\n\n\n\n

P\u00e9\u010d\u00ed Instytutu Literack\u00e9ho v Pa\u0159\u00ed\u017ei vy\u0161la kniha Na nieludzkiej ziemi<\/em> (V nelidsk\u00e9 zemi; \u010desk\u00fd p\u0159eklad vydala Academia v roce 2020). Nakladatelstv\u00ed Calman-Levy jej\u00ed francouzsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed odm\u00edtlo a poukazem na to, \u017ee se v n\u00ed p\u00ed\u0161e a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159\u00edzniv\u011b o Stalinovi a Rusku. Czapsk\u00e9mu navrhli, aby text upravil. To autor odm\u00edtl. Kniha nakonec ve Francii vy\u0161la je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku v p\u0159ekladu Marie Adely Bohomolcov\u00e9, po\u0159\u00edzen\u00e9m ve spolupr\u00e1ci s autorem, a s p\u0159edmluvou Daniela Hal\u00e9vyho v mal\u00e9m pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Les \u00celes d\u2019Or-\u00c9ditions Self. Le Monde n\u00e1sledn\u011b otiskl recenzi z pera Pierra Boutanga.<\/p>\n\n\n\n

Czapski nav\u00e1zal styky s francouzsk\u00fdm diplomatem Jeanem Laloyem.<\/p>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 od skon\u010den\u00ed v\u00e1lky prezentoval sv\u00e1 d\u00edla na v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli Ludwiku Heringovi o tom napsal n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky:<\/p>\n\n\n\n

\u201eUspo\u0159\u00e1dal mi tu malou v\u00fdstavku nejlep\u0161\u00ed vydavatel Degas\u016fv [tj. Daniel Hal\u00e9vy] \u2013 osm pl\u00e1ten na t\u0159ech st\u011bn\u00e1ch, na \u010dtvrt\u00e9 pak Berthe Morisotov\u00e1 \u2013 okouzluj\u00edc\u00ed pozn\u00e1mky psan\u00e9 tu\u017ekou, tak\u017ee je to skv\u011bl\u00e1 spole\u010dnost.\u201c<\/p>\n\n\n\n

1950<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Cesta do Severn\u00ed Ameriky. V New Yorku m\u011bl s\u00e9rii p\u0159edn\u00e1\u0161ek o katy\u0148sk\u00e9m masakru a shroma\u017e\u010foval finance na podporu \u010dasopisu Kultura, vyd\u00e1van\u00e9ho ve Francii Instytutem Literack\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n

Na pozv\u00e1n\u00ed Jamese Burnhama se spole\u010dn\u011b s Jerzym Giedroycem z\u00fa\u010dastnil zakladatelsk\u00e9 konference Kongresu pro svobodu kultury v Berl\u00edn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V Pa\u0159\u00ed\u017ee se jako sv\u011bdek \u00fa\u010dastnil soudn\u00edho procesu novin Les Lettres Fran\u00e7aises proti Davidu Roussetovi.<\/p>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 se osobn\u011b setkal s Fran\u00e7oisem Bondym, francouzsk\u00fdm spisovatelem a novin\u00e1\u0159em, kter\u00fd p\u016fsobil jako tajemn\u00edk Kongresu pro svobodu kultury.<\/p>\n\n\n\n

1951<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e1 individu\u00e1ln\u00ed v\u00fdstava v galerii Motte v \u017denev\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1952<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii B\u00e9n\u00e9zit v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

Spole\u010dn\u00e1 v\u00fdstava s Jeanem Colinem op\u011bt v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed Maddenovou komis\u00ed vypov\u00eddal v z\u00e1le\u017eitosti zavra\u017ed\u011bn\u00fdch polsk\u00fdch zajatc\u016f, v\u011bzn\u011bn\u00fdch v sov\u011btsk\u00fdch l\u00e1grech. Na ot\u00e1zku \u201eKdo podle v\u00e1s sp\u00e1chal vra\u017edy zajatc\u016f t\u00e1bor\u016f Starob\u011blsk, Kozelsk a Osta\u0161kov?\u201c odpov\u011bd\u011bl: \u201eZaprv\u00e9 naprosto nepochybuji o tom, \u017ee tito lid\u00e9 byli zavra\u017ed\u011bni Sov\u011bty. Zadruh\u00e9 bych cht\u011bl upozornit na to, abychom nezapom\u00ednali, \u017ee sov\u011btsk\u00e9 Rusko je st\u00e1tem nejcentralizovan\u011bj\u0161\u00edm (pokud jde o ud\u00edlen\u00ed rozkaz\u016f). A proto za jednotliv\u00e9 vra\u017edy nezodpov\u00edd\u00e1 n\u011bjak\u00fd sadista z NKVD, ale Berija a Stalin.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Ameri\u010dan\u00e9 p\u0159ed touto komis\u00ed, j\u00ed\u017e p\u0159edsedal Ray Madden, vyslechli \u0159adu v\u00fdznamn\u00fdch politik\u016f a zam\u011bstnanc\u016f rozv\u011bdky, ale rovn\u011b\u017e t\u0159eba i odborn\u00edky, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na exhumac\u00edch v Katyni v roce 1943, kdy tam N\u011bmci nalezli t\u011blesn\u00e9 poz\u016fstatky tis\u00edc\u016f polsk\u00fdch ob\u010dan\u016f. K t\u011bm, kdo p\u0159ed komis\u00ed vypov\u00eddali, pat\u0159ili mimo jin\u00e9 premi\u00e9r Stanis\u0142aw Miko\u0142ajczyk \u010di n\u011bkdej\u0161\u00ed polsk\u00fd velvyslanec v SSSR Tadeusz Romer.<\/p>\n\n\n\n

1953<\/strong><\/p>\n\n\n\n

5. b\u0159ezna um\u00edr\u00e1 Stalin.<\/p>\n\n\n\n

Czapski se nadobro vr\u00e1til k malov\u00e1n\u00ed, v jeho dopise Ludwiku Heringovi \u010dteme: \u201eOd doby, kdy jsem se vr\u00e1til do pr\u00e1ce, jsem tolik nemaloval. [\u2026] U\u017e to zkr\u00e1tka tak je, \u017ee kdy\u017e pracuji, tak cel\u00fd den nem\u00e1m prostor pro nic jin\u00e9ho. [\u2026] Snad sto let, st\u00e1le dokola a dokola se r\u00fdpu v pl\u00e1tn\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e nemaloval, psal \u201es paletou v ruce\u201c a zaj\u00ed\u017ed\u011bl do Lond\u00fdna \u010di Bruselu, aby si tam dohodl v\u00fdstavy. Chystanou v\u00fdstavu v Lond\u00fdn\u011b se mu v\u0161ak nakonec nepoda\u0159ilo zorganizovat.<\/p>\n\n\n\n

Publikoval mimo jin\u00e9 \u010dl\u00e1nek o v\u00fdtvarn\u00e9m d\u00edle Raoula Dufy, vzpom\u00ednku na Remizova, z francouz\u0161tiny p\u0159elo\u017eil text Jeana Colina o v\u00fdstav\u011b kreseb n\u011bmeck\u00fdch \u0161kol 15. a 16. stolet\u00ed, je\u017e prob\u011bhla v Louvru.<\/p>\n\n\n\n

1954<\/strong><\/p>\n\n\n\n

D\u00edky podpo\u0159e p\u0159\u00e1tel J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho (francouzsk\u00fdch diplomat\u016f a \u0161lechtic\u016f) a pr\u00e1vn\u00ed pomoci francouzsk\u00fdch diplomat\u016f mohlo nakladatelstv\u00ed Instytut Literacki zakoupit d\u016fm na hranici m\u011bste\u010dek Maisons-Laffitte a Mesnil-le-Roi na adrese avenue Poissy \u010d\u00edslo 91 (v Mesnil-le-Roi). D\u016fm se stal s\u00eddlem polsk\u00e9ho exilov\u00e9ho \u010dasopisu Kultura a nakladatelstv\u00ed Instytutu Literack\u00e9ho. Z\u00e1rove\u0148 slou\u017eil k bydlen\u00ed \u2013 nast\u011bhoval se do n\u011bj J\u00f3zef Czapski, jeho sestra Maria, Jerzy a Henryk Giedroycovi a tak\u00e9 Zofia a Zygmunt Hertzovi.<\/p>\n\n\n\n

Konala se prvn\u00ed samostatn\u00e1 Czapsk\u00e9ho v\u00fdstava v galerii M. B\u00e9n\u00e9zit v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

V dopise Ludwiku Heringovi napsal: \u201eV\u00fdstava dopadla dob\u0159e. Viselo tam dvacet pl\u00e1ten a sedmdes\u00e1t kreseb. Byla to moje prvn\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e1 v\u00fdstava. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd tisk referoval, \u017ee jsem mal\u00ed\u0159em \u201atrag\u00e9die na\u0161\u00ed doby\u2018, p\u0159esto\u017ee m\u00ed \u201aslepci\u2018 a \u017eebr\u00e1ci mohou b\u00fdt z jak\u00e9koli doby. V jin\u00e9m \u010dasopise m\u011b spojuj\u00ed se Soutinem a p\u00ed\u0161\u00ed, \u017ee dovedu sd\u011blovat podstatn\u00e9 v\u011bci o t\u011bch nejoby\u010dejn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bcech, jako je \u201apr\u00e1zdn\u00e1 \u017eidle\u2018, \u201apr\u00e1zdn\u00e9 okno\u2018.\u201c<\/p>\n\n\n\n

1955<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Palais des Beaux-Arts v Bruselu.<\/p>\n\n\n\n

Cesta do ji\u017en\u00ed Ameriky (Braz\u00edlie, Uruguay, Argentina, Venezuela). Setkal se tam s polsk\u00fdm spisovatelem Witoldem Gombrowiczem a se sv\u00fdm bratrem Stanis\u0142awem a jeho rodinou.<\/p>\n\n\n\n

Sv\u00e1 d\u00edla prezentoval na v\u00fdstav\u00e1ch v Museu de Arte Moderna de S\u00e3o Paulo a v Riu de Janeiru.<\/p>\n\n\n\n

1956<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Spole\u010dn\u00e1 v\u00fdstava s Jeanem Colinem v Amiens v galerii v rue Duserel.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republice za\u010dal v \u0159\u00edjnu liberaliza\u010dn\u00ed proces a do\u0161lo ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed komunistick\u00e9ho teroru.<\/p>\n\n\n\n

1957<\/strong><\/p>\n\n\n\n

D\u00edky takzvan\u00e9mu t\u00e1n\u00ed se otev\u0159ela mo\u017enost uspo\u0159\u00e1dat samostatnou v\u00fdstavu J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho v komunistick\u00e9m Polsku, a to:<\/strong><\/p>\n\n\n\n

v N\u00e1rodn\u00edm muzeu v Poznani;<\/p>\n\n\n\n

v galerii v Dom\u011b Svazu polsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Krakov\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Jak napsal Wojciech Duch:<\/p>\n\n\n\n

\u201eJen t\u011b\u017eko ur\u010d\u00edme jedin\u00fd okam\u017eik, kdy v Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republice za\u010dalo \u0159\u00edjnov\u00e9 t\u00e1n\u00ed. Obdob\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159edch\u00e1zelo, bylo \u00e9rou masov\u00e9ho teroru, pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, kultu osobnosti, tvrd\u00e9ho potla\u010dov\u00e1n\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve a prosazov\u00e1n\u00ed socialistick\u00e9ho realismu v kultu\u0159e a um\u011bn\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Obdob\u00ed t\u00e1n\u00ed bylo dlouhodob\u00fdm procesem, zapo\u010dat\u00fdm p\u0159edev\u0161\u00edm Stalinov\u00fdm \u00famrt\u00edm v roce 1953 a posl\u00e9ze kritikou kultu osobnosti v SSSR. V Polsku v\u0161ak kr\u00e1tce po Stalinov\u011b smrti naopak vl\u00e1dn\u00ed politika p\u0159itvrdila. Teprve v roce 1955 se objevuj\u00ed prvn\u00ed p\u0159\u00edznaky uvoln\u011bn\u00ed represivn\u00edho re\u017eimu a liberalizace spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota. K dal\u0161\u00edm zm\u011bn\u00e1m p\u0159isp\u011blo \u00famrt\u00ed Boles\u0142awa Bieruta a vz\u00e1jemn\u00e9 rivalizov\u00e1n\u00ed dvou frakc\u00ed v r\u00e1mci Polsk\u00e9 sjednocen\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany. Jedna z nich usilovala o reformy a destalinizaci Polska, ani\u017e by se p\u0159i tom z\u0159\u00edkala marxisticko-leninsk\u00e9 doktr\u00edny.<\/p>\n\n\n\n

Zm\u011bny urychlila prvn\u00ed st\u00e1vka v Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republice, tedy takzvan\u00fd pozna\u0148sk\u00fd \u010derven 1956. Po n\u011bm se k moci dostal W\u0142adys\u0142aw Gomu\u0142ka, jen\u017e v prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch, ozna\u010dovan\u00fdch tak\u00e9 jako \u201egomu\u0142kovsk\u00e9 t\u00e1n\u00ed\u201c, v\u00fdznamn\u011b zliberalizoval stranickou politiku ve vztahu ke spole\u010dnosti. Ov\u0161em ji\u017e od roku 1957, kdy Gomu\u0142ka upevnil svou pozici na vrcholu moci, za\u010d\u00edn\u00e1 postupn\u00fd n\u00e1vrat ke star\u00fdm po\u0159\u00e1dk\u016fm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Czapski se vernis\u00e1\u017e\u00ed sv\u00fdch v\u00fdstav nez\u00fa\u010dastnil. Z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f do Polska nesm\u011bl. Jako voj\u00e1k Andersovy arm\u00e1dy, p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed ze sov\u011btsk\u00fdch l\u00e1gr\u016f a \u010dlov\u011bk, kter\u00fd z katy\u0148sk\u00e9ho masakru vinil Stalina a Beriju, nem\u011bl po v\u00e1lce do komunistick\u00e9ho Polska p\u0159\u00edstup.<\/p>\n\n\n\n

V souvislosti s takzvan\u00fdm t\u00e1n\u00edm sice za\u010dal uva\u017eovat o tom, \u017ee by se do Polska vypravil, ale jak psal Ludwiku Heringovi: \u201eNevid\u00edm mo\u017enost, \u017ee bych se vr\u00e1til a odhodlal se o tolika v\u011bcech ml\u010det. P\u0159itom jsem do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry dostal na v\u00fdb\u011br: bu\u010fto se vr\u00e1t\u00ed\u0161 zcela, nebo se nevr\u00e1t\u00ed\u0161 v\u016fbec \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 turistika nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu!\u201c Jerzy Giedroyc necht\u011bl, aby Czapski coby spolupracovn\u00edk exilov\u00e9ho \u010dasopisu Kultura Polsko nav\u0161t\u00edvil. B\u00e1l se, \u017ee to komunist\u00e9 zneu\u017eij\u00ed k propagandistick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. \u201eTuristiku\u201c mu proto zak\u00e1zal. Czapski nav\u00edc necht\u011bl ve Francii nech\u00e1vat svou sestru Marii, a proto se nakonec rozhodl, \u017ee nikam nepojede.<\/p>\n\n\n\n

1958<\/strong><\/p>\n\n\n\n

6. \u010dervna prob\u011bhla v\u00fdstava obraz\u016f a kreseb v galerii M. B\u00e9nezit v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMoje v\u00fdstava v Pa\u0159\u00ed\u017ei byla, jak se zd\u00e1, lep\u0161\u00ed ne\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n

V Milly-la-Foret se se\u0161el s Jeanem Cocteauem. Nav\u0161t\u00edvil tak\u00e9 Andr\u00e9ho Malrauxe: \u201eZd\u00e1lo se mi, \u017ee se nesm\u00edrn\u011b podob\u00e1 m\u00e9 kresb\u011b [\u2026] utekl od Gallimarda k de Gaullovi.\u201c<\/p>\n\n\n\n

1959<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1960<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Vy\u0161el soubor Czapsk\u00e9ho esej\u016f o um\u011bn\u00ed pod n\u00e1zvem Oko<\/em> (Instytut Literacki, Pa\u0159\u00ed\u017e).<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1961<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy maleb v galerii M. B\u00e9n\u00e9zit v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Sagittarius Gallery v New Yorku<\/p>\n\n\n\n

1962<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy v galerii de Marignan v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Torontu<\/p>\n\n\n\n

1964<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy kreseb v galerii Aurelia v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii B\u00e9n\u00e9zit v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b<\/p>\n\n\n\n

1965<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Setkal se v Pa\u0159\u00ed\u017ei s Annou Achmatovovou.<\/p>\n\n\n\n

1966<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Jacquesa Desbri\u00e8ra v Pa\u0159\u00ed\u017ei<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v \u017eenevsk\u00e9 galerii M. Motte.<\/p>\n\n\n\n

1967<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Jacquesa Desbri\u00e8ra v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

Maloval obraz Madeleine Renaudov\u00e9 v dramatu Marguerite Durasov\u00e9 Des Journ\u00e9es<\/em>. Styky s touto here\u010dkou pak udr\u017eoval dlouh\u00e1 l\u00e9ta a p\u0159\u00e1telsky se spolu sch\u00e1zeli v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch kav\u00e1rn\u00e1ch a restaurac\u00edch. Here\u010dka a jej\u00ed man\u017eel Jean-Louis Barrault n\u00e1sledn\u011b Czapsk\u00e9ho zvali na divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed v divadle Odeon, b\u011bhem nich\u017e naskicoval mno\u017estv\u00ed kreseb. Na z\u00e1klad\u011b nich pozd\u011bji vznikaly malby.<\/p>\n\n\n\n

1968<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Kultu\u0159e otiskl Czapski ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edm \u010d\u00edsle v\u011bnovan\u00e9m ud\u00e1lostem v \u010ceskoslovensku text Wystrza\u0142 w\u015br\u00f3d nocy<\/em> (V\u00fdst\u0159el uprost\u0159ed noci; Kultura 1968, 253)<\/p>\n\n\n\n

[link: https:\/\/static.kulturaparyska.com\/attachments\/3c\/05\/d2eddb4e924ef93300f6c23dd259e9cf5ce126e0.pdf#page=18]<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

1969<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Czapski publikoval v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Kultu\u0159e esej \u0160\u00edma i Cremonini<\/em> (\u0160\u00edma a Cremonini), v n\u011bm\u017e popisoval sv\u00e9 nad\u0161en\u00ed z d\u00edla zm\u00edn\u011bn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e. (Kultura 1969, 1\/256-2\/25)<\/p>\n\n\n\n

1970<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b a v galerii Jacquesa Desbri\u00e8ra v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Sezn\u00e1mil se s Murielle Gagnebinovou, kterou jeho tvorba oslovila natolik, \u017ee za\u010dala ps\u00e1t monografii v\u011bnovanou jeho d\u00edlu (Czapski La main et l\u2019espace, 1974).<\/p>\n\n\n\n

1971<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Retrospektivn\u00ed v\u00fdstava v \u017eenevsk\u00e9 galerii M. Motte.<\/p>\n\n\n\n

Obdr\u017eel Liter\u00e1rn\u00ed cenu Nadace Godlewsk\u00fdch v Curychu.<\/p>\n\n\n\n

1972<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Retrospektivn\u00ed v\u00fdstava v \u017eenevsk\u00e9 galerii M. Motte.<\/p>\n\n\n\n

1973<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Setkal se s mal\u00ed\u0159em Pierrem Lesieurem, a zapo\u010dal t\u00edm sv\u00e9 dlouh\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s n\u00edm a obdob\u00ed sv\u00e9 fascinace d\u00edlem tohoto um\u011blce.<\/p>\n\n\n\n

1974<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V Lausanne vy\u0161la monografie o mal\u00ed\u0159sk\u00e9m d\u00edle J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho Czapski, la main et l\u2019espace<\/em>, jej\u00ed\u017e autorkou byla Murielle Werner-Gagnebinov\u00e1. Je to jedna z prvn\u00edch podobn\u00fdch publikac\u00ed v\u011bnovan\u00fdch tvorb\u011b tohoto polsk\u00e9ho um\u011blce. V archivu J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho, spravovan\u00e9m N\u00e1rodn\u00edm muzeem v Krakov\u011b, se dochoval v\u00fdtisk, do n\u011bho\u017e si mal\u00ed\u0159 zapisoval pozn\u00e1mky na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9 pe\u010dliv\u00e9 \u010detby t\u00e9to knihy.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy v galerii Lambert v Pa\u0159\u00ed\u017ei, v Grabowski Gallery v Lond\u00fdn\u011b a v \u017eenevsk\u00e9 galerii M. Motte.<\/p>\n\n\n\n

V \u0159\u00edjnu se v Curychu spole\u010dn\u011b s Jerzym Giedroycem setkali s Alexandrem Sol\u017eenicynem.<\/p>\n\n\n\n

1975<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v Librairie-Galerie Galaxie v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

V komunistick\u00e9 Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republice vypracoval \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fa\u0159ad pro kontrolu tisku, publikac\u00ed a divadeln\u00ed a televizn\u00ed produkce informa\u010dn\u00ed sm\u011brnici \u010d\u00edslo 9, kde byly uvedeny pokyny pro cenzory. Dokument obsahoval tak\u00e9 seznam zak\u00e1zan\u00fdch autor\u016f. Byli mezi nimi i J\u00f3zef a Maria Czap\u0161t\u00ed. \u201ePokud jde o n\u00ed\u017ee uveden\u00e9 spisovatele, v\u011bdce a publicisty, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed a p\u016fsob\u00ed v exilu (ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jde o spolupracovn\u00edky nep\u0159\u00e1telsky nalad\u011bn\u00fdch nakladatelstv\u00ed a sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edch protipolskou propagandu), je nutno zast\u00e1vat postoj bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9ho eliminov\u00e1n\u00ed jejich jmen a zm\u00ednek o jejich tvorb\u011b \u2013 s v\u00fdjimkou t\u011bch kritick\u00fdch \u2013 z tisku, rozhlasu, televizn\u00edch po\u0159ad\u016f a neperiodick\u00fdch publikac\u00ed, kter\u00e9 nemaj\u00ed odbornou povahu (tj. beletrie, publicistika, esejistika).\u201c<\/p>\n\n\n\n

1976<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy v galerii Melisa v Lausanne a v galerii Plexus Barbary a Richarda Aeschlimannov\u00fdch v Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

1977<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstavy v \u017eenevsk\u00e9 galerii D\u00e9dale a v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Librairie-Galerie Galaxie.<\/p>\n\n\n\n

1978<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Briance.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1979<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v salonu galerie Jacques Desbri\u00e8re. V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

1980<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna v Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

1981<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zem\u0159ela mal\u00ed\u0159ova sestra Maria Czapsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Instytut Literacki vydal Czapsk\u00e9mu svazek esej\u016f o um\u011bn\u00ed a literatu\u0159e s n\u00e1zvem Tumult i widma<\/em> (V\u0159ava a p\u0159\u00edzraky).<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Briance.<\/p>\n\n\n\n

1982<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1983<\/strong><\/p>\n\n\n\n

N\u00e1kladem krakovsk\u00e9ho vydavatelstv\u00ed Znak, kde jako vedouc\u00ed p\u016fsobil Jacek Wo\u017aniakowski, man\u017eel Czapsk\u00e9ho nete\u0159e, vy\u0161la kniha esej\u016f Patrz\u0105c<\/em> (D\u00edvaje se) v edi\u010dn\u00edm zpracov\u00e1n\u00ed Joanny Pollak\u00f3wny. Jedn\u00e1 se o texty, kter\u00e9 vy\u0161ly v exilov\u00e9m nakladatelstv\u00ed ve Francii pod n\u00e1zvem Oko<\/em>.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1984<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 galerii Briance.<\/p>\n\n\n\n

1985<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jako nejstar\u0161\u00ed um\u011blec se z\u00fa\u010dastnil Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho bien\u00e1le (Biennale de Paris, Grande Halle de La Villette) a vystavil zde deset obraz\u016f v s\u00e1le vyhrazen\u00e9m pouze sv\u00e9 tvorb\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1986<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava ve var\u0161avsk\u00e9m Arcidiec\u00e9zn\u00edm muzeu.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

Re\u017eis\u00e9rka Agnieszka Hollandov\u00e1 nato\u010dila o J\u00f3zefu Czapsk\u00e9m film.<\/p>\n\n\n\n

1986<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava Czapski. Peintures r\u00e9centes et anciennes (Czapski. Nov\u00e9 a star\u00e9 malby) vgalerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/a><\/p>\n\n\n\n

1987<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V s\u00eddle nakladatelstv\u00ed Libella v dom\u011b \u010d\u00edslo 12 v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 rue Saint-Louis-en-l`Isle prob\u011bhl u p\u0159\u00edle\u017eitosti vyd\u00e1n\u00ed knih Proust contre la dech\u00e9ance<\/em> a Souvenirs de Starobielsk<\/em> nakladatelstv\u00edm Noir sur Blanc autorsk\u00fd ve\u010der J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

1988<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

1989<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava Czapski. Toiles anciennes et nouvelles v galerii Plexus Richarda Aeschlimanna ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Chexbres.<\/p>\n\n\n\n

1990<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V nakladatelstv\u00ed Czytelnik vy\u0161lo prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed vyd\u00e1n\u00ed knihy Na nieludzkiej ziemi<\/em> (V nelidsk\u00e9 zemi) v Polsku.<\/p>\n\n\n\n

Dv\u011b v\u00fdstavy v Mus\u00e9e Jenisch ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Vevey (z toho jedna retrospektivn\u00ed).<\/p>\n\n\n\n

V krakovsk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Znak vy\u0161ly Czapsk\u00e9ho eseje pod n\u00e1zvem Czytaj\u0105c<\/em> (\u010cta) v edi\u010dn\u00edm zpracov\u00e1n\u00ed Jana Zieli\u0144sk\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

1991<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava Dziennik J\u00f3zefa Czapskiego (Den\u00edk J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho) v N\u00e1rodn\u00edm muzeu v Poznani.<\/p>\n\n\n\n

1992<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava J\u00f3zef Czapski. Malarstwo ze zbior\u00f3w szwajcarskich (J\u00f3zef Czapski. Malby ze \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch sb\u00edrek) v N\u00e1rodn\u00edch muze\u00edch v Krakov\u011b, Var\u0161av\u011b a Poznani.<\/p>\n\n\n\n

Czapski byl jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm profesorem krakovsk\u00e9 akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed. Do s\u00eddla pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho \u010dasopisu kultura mu diplom p\u0159ivezl jej\u00ed rektor profesor Stanis\u0142aw Rodzi\u0144ski.<\/p>\n\n\n\n

1993<\/strong><\/p>\n\n\n\n

12. ledna J\u00f3zef Czapski um\u00edr\u00e1 ve sv\u00e9m pokoji v dom\u011b \u010d\u00edslo 91 v avenue de Poissy v Le Mesnil-le-Roi. Je poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b v Mesnil-le-Roi.<\/p>\n\n\n\n

U p\u0159\u00edle\u017eitosti st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed J\u00f3zefa Czapskiego vyhl\u00e1silo UNESCO rok 1996 Rokem J\u00f3zefa Czapsk\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

V lednu roku 1996 uspo\u0159\u00e1dalo krakovsk\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed muzeum v prostor\u00e1ch pra\u017esk\u00e9 Novom\u011bstsk\u00e9 radnice v\u00fdstavu s n\u00e1zvem J\u00f3zef Czapski \u2013 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 a liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo. V r\u00e1mci n\u00ed bylo prezentov\u00e1no \u0161edes\u00e1t olejomaleb zap\u016fj\u010den\u00fdch ze \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch sb\u00edrek a po\u010detn\u00fd soubor Czapsk\u00e9ho knih a publikac\u00ed jemu v\u011bnovan\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

Texty El\u017cbieta Skoczek<\/sup><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

1896 3. dubna se J\u00f3zef Czapski narodil v pra\u017esk\u00e9m pal\u00e1ci rodu Thun\u016f v Nerudov\u011b ulici \u010d\u00edslo 20. Rodina si p\u0159\u00e1la, aby d\u011bti p\u0159i\u0161ly na sv\u011bt v tomto pal\u00e1ci, a nikoli na rodov\u00e9m panstv\u00ed, kter\u00e9 se v t\u00e9 dob\u011b nach\u00e1zelo na \u00fazem\u00ed rusk\u00e9ho z\u00e1boru rozd\u011blen\u00e9ho Polska. Ze vsi Przy\u0142uki, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v dne\u0161n\u00edm B\u011blorusku, tedy t\u011bhotn\u00e1 Josefa Hutten-Czapsk\u00e1 odcestovala do Prahy,… Pokra\u010dovat ve\u00a0\u010dten\u00ed Kalend\u00e1rium<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":28,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-160","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/160","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=160"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/160\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":321,"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/160\/revisions\/321"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/28"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.czapski.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=160"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}